Jos 11 | CzeCSP | STEP | I stalo se, jakmile to uslyšel chasórský král Jabín, že vzkázal k madónskému králi Jóbabovi, k šimrónskému králi a k akšáfskému králi

Joshua 11

Porážka královské koalice severního Kenaánu

1 I stalo se, jakmile to uslyšel chasórský král Jabín, že vzkázal k madónskému králi Jóbabovi, k šimrónskému králi a k akšáfskému králi 2 a ke králům ze severu v pohoří, v Arabě jižně od Kineretu, ^{▼▼Dt 3,17p; Joz 19,35} v podhůří a v Dórských návrších na západě. 3 ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Kenaanci byli na východě a na západě, ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Emorejci, ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Chetejci, ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Perizejci a ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Jebúsejci v pohoří a ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Chivejci pod Chermónem v zemi Mispě. 4 Tehdy ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}vytáhli, oni a veškerá jejich vojska s nimi, lid na množství početný jako písek, ^{▼▼Sd 7,12; 1S 13,5; 1Kr 5,9; srv. 2S 17,11; 1Kr 4,20; Jb 6,3; Iz 10,22; Jr 15,8p} který je na mořském břehu, i ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}koní a vozby velmi mnoho. 5 Všichni tito králové se dohodli, přišli a utábořili se společně u vod Merómu, aby s Izraelem bojovali.

6 Tu řekl Hospodin Jozuovi: ⌈Neboj se jich,⌉ ^{▼▼h.: Neměj strach z jejich tváří; Dt 31,6; Neh 4,8; Jr 1,8} neboť já je zítra touto dobou všechny ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}uvrhnu probodené ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Izrael. Jejich koně ochromíš a jejich válečné vozy spálíš ohněm. 7 Jozue a všechen bojeschopný ^▼▼8,1p lid s ním na ně tedy náhle ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}přitáhl k vodám Merómu a napadli je. 8 Hospodin je vydal Izraeli do ruky. Pobíjeli je a pronásledovali je až k velkému Sidónu, do Misrefót–majimu a až na pláň Mispu na východě. Pobíjeli je, aniž by z nich nechal někoho ^{▼▼podstatné jméno}přežít. 9 A Jozue s nimi ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}naložil podle toho, co mu řekl Hospodin: Jejich koně ochromil a jejich válečné vozy spálil ohněm.

10 Jozue se v onen čas navrátil zpět, dobyl Chasór ^{▼▼Sd 4,2; 1Kr 9,15p} a jeho krále zabil mečem, protože Chasór byl ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}předtím hlavou všech těchto království. 11 A pobili všechno ^{▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499}živé, co v něm bylo, ^{▼▼Pozn. 80 v tabulce na str. 1499}ostřím meče ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}vykonali klatbu. Nezůstalo naživu nic, co dýchalo; Chasór spálil ohněm. ^{▼▼Nu 31,10!} 12 A všechna města těchto králů a všechny jejich krále Jozue dobyl a vybil je ^{▼▼Pozn. 80 v tabulce na str. 1499}ostřím meče. Zasvětil je zkáze, jak to přikázal Mojžíš, otrok Hospodinův. 13 Izrael ovšem nespálil žádná města, která stojí na hromadě sutě, ^{▼▼n.: ruině; [pahorek, vzniklý z vrstev minulých osídlení]; srv. 8,28; Dt 13,17; Jr 30,18p; 49,2} kromě Chasóru. Pouze ten Jozue spálil. 14 Všechnu kořist z těchto měst a dobytek jim synové Izraele zabrali. Každého člověka ovšem zabili ^{▼▼Pozn. 80 v tabulce na str. 1499}ostřím meče, až je vyhladili. Neponechali z nich žádného, kdo dýchal. 15 Jak to přikázal Hospodin svému otroku Mojžíšovi, tak přikázal Mojžíš Jozuovi a Jozue tak učinil. Neubral ^{▼▼srv. Mt 5,18n; Zj 22,18n} jediné slovo ze všech, která Hospodin Mojžíšovi přikázal.

Výčet Jozuových vítězství

A tak Jozue zabral ^{▼▼Dt 3,8; Sd 11,13} celou tuto zemi: Pohoří a celý Negeb, ^{▼▼10,40; 12,8*} celou zemi Gošen a Šefelu, Arabu a izraelské pohoří i jeho podhůří. 17 Od hory Chalak ^{▼▼tj. Lysé hory; [Jde zřejmě o Džebel Chalaq (500 m) JJZ od Mrtvého moře.]} zvedající se k Seíru ^{▼▼Dt 1,2.44; Ez 25,8; 35,2n} a až k Baal–gádu v libanonském údolí ^{▼▼[údolí Bekáa mezi Libanonem a Antilibanonem]} pod pohořím Chermón. Všechny jejich krále zajal, pobil je a usmrtil. 18 Jozue ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}vedl se všemi těmito králi válku po mnoho dnů. 19 Nebylo města, které by se syny Izraele uzavřelo mír, kromě chivejských obyvatel Gibeónu. Všechna je zabrali bojem. 20 Neboť se to stalo od Hospodina, ^{▼▼Nu 16,35; Ž 118,23; 1Kr 12,15p!} že ⌈posilnil jejich srdce,⌉ ^{▼▼n.: že posilnili / zatvrdili svá srdce} aby vyvolali válku s Izraelem, aby na ně uvalil klatbu, ⌈aby pro ně nebylo smilování, aby⌉ ^{▼▼n.: aby neměli prosbu o smilování; srv. 6,25; 9,9.20n.26; Gn 15,16; Ex 9,12; Ř 2,4—11; 10,13; [tj. (1) aby se nesnížili k prosbě o milost, nedokázali o ni prosit, tedy Bůh jim dal sílu, aby odolali pokušení vyjednávat o míru, a tak využil jejich vlastní tvrdosti, aby s nimi mohl skoncovat, nebo (2) aby neměli jeho přízeň, nebo (3) aby nedošli smilování od Izraele]} je vyhladil, jak to Hospodin přikázal Mojžíšovi.

21 V onen čas přišel Jozue a vyhladil Anákovce z pohoří, z Chebrónu, z Debíru, z Anábu, z celého judského pohoří a z celého izraelského pohoří. Jozue je zasvětil zkáze spolu s jejich městy. 22 V zemi synů Izraele nezbyl žádný z Anákovců, zůstali pouze v Gaze, ^{▼▼Sd 1,18p} v Gatu ^{▼▼1S 5,8} a v Ašdódu. ^{▼▼15,46; 1S 5,1} 23 Jozue zabral celou tu zemi podle všech slov, která Hospodin promluvil ^{▼▼Joz 1,3} k Mojžíšovi. Jozue ji předal Izraeli do dědictví, jejich kmenům, podle jejich podílů, a země měla klid ^{▼▼14,15; Sd 3,11} od války.